close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Jak ty mě tak já tobě.

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Minulost

27. listopadu 2016 v 23:36
Tenhle týden byl ve znamení adventu, a pro mě to znamenalo, že na mě zase dýchla minulost..Milnulost je to co mě pořád pronásleduje, co ze sebe tento týden nemůžu setřást..mám ráda vánoce, nebo možná měla jsem je ráda, po tom co jsem minulý rok zažila, vánoce ve znamení strachu, a ve znamení konce ani nevím jestli je mám ráda, a jestli pro mě od teď nebudou spíš ve znamení bilancování a ztráty...i tahle první adventní neděli byla pro mě ve znamení ztráty....ztratila jsem totiž sama sebe, uvědomila jsem si jak lehce jsem pro některý lidi nahraditelná, jak lehce se přehodí ta výhybka, a jde se dále, protože to je život, a nikdy už nebude stejný, a já nejsem stejná, a nic už nebude jako dřív...prostě přišlo mi to strašně líto, to že já se sebrala jsem silná, to že jsem dokázala odpustit, ale k čemu..dokonalý nemusel nic, nemusel nikomu nic vysvětlovat, neskončil v péči psychiatrů a psychologů, neponižoval se před vlastními děti, jen čekal, čekal až se všechno uklidní, vyřeší, rozvíjel si svůj vztah, a teď má všechno, o nic nepřišel, protože já ho nenechala o to přijít...nenechala jsem ho nahradit...a vlastně ani nevím jestli to někdy dokážu, protože vždycky když si myslím, že jo, že to prostě půjde, vrátí se mi ta minulost, to co mi tam někde vzadu říká, pozor co kdyby se ti stalo, to co posledně, pozor co když zase budeš milovat tak moc, že to prostě zabiješ...co když budeš zase na lásku sama...nevím jak dlouho ještě vydržím hrát tu silnou a chápající Lauru co se tváří jak to zvládne, co pomáhá všem co potřebují pomoct, ale sama jenom ztrácí..ztratila jsem dneska kamarádku, moje místo nahradila po boku dokonalého ta co mě o něj připravila...nezlobím se na nikoho z nich chápu, že život jde dál a já, jen si říkám proč jsem musela projít tím vším, a on si jenom čekal jak vše dopadne, a neztratil nic a nahradil mě všude tam kam jsem patřila, tak lehce...možná mám pochopit, že to je život, každý jsme nahraditelný ,a každý máme svoji cenu, a dokud to neztratíme tu svoji cenu nepoznáme...ztratila jsem muže, ztratila jsem přátelé, spoustu jsem jich našla a asi i spoustě lidem pomohla...ale k čemu on nepomohl nikomu jenom ublížil a pořád je vítěz...a já stále poražená a stále se zvedající a chápající....říkám o co všechno mě ještě připravíš živote než budu moct žít ten svůj život..budu ho někdy vůbec žít, zatím mám pocit, že beru na sebe jen a jen tu tíhu a vinu za všechno co se stalo...jak dlouho ještě.....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama