close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Jak ty mě tak já tobě.

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Moje narozeniny....

20. října 2016 v 21:11
Dneska je pro mě hodně zvláštní den, mám narozeniny, je mi dneska přesně tolik kolik Bridget Jonesové v posledním filmovém trháku...akorát já už děti mám, a vlastně svého pana dokonalého, a pana božského jsem už taky měla, takže teď už čekám jenom na pana Darcyho....nejsem z těch co se z věku hroutí, je mi to jedno...rozhodla jsem se prostě, že tenhle rok už toho zničujícího bylo dost, a já prostě teď začnu žít, žít jinak....takže jsem včera večer napekla svým kolegyním do práce něco dobrého, a od rána čekala kdo si vzpomene, že mám dneska zase o jeden rok víc....dost mě to bavilo, protože jsem si řekla, že prostě podle toho kdo si vzpomene, a jak vlastně poznám jak jsem pro ně důležitá...a vlastně mě ani nepřekvapilo že i pár lidí z mé bývalé rodiny mi neposlali ani řádku, prostě možná nesebrali odvahu na to mi napsat, možná cítí trochu podíl viny na tom co se stalo, a možná se nedokážou smířit, že jsem teď taková, a že jsem prostě jiná...dokonalý mi popřál, a musím říct, že mě jeho přání překvapilo, dokonce si dal práci i se smajlíky a obrázky, takže jsem se u toho dost pobavila, můj šestý smysl, a to že jsem s ním žila tak dlouho, mi dává tu šanci cítit jak mu je, a v jakém rozpoložení byl když mi to psal. A vůbec mě nepřekvapilo, že tchyně a jeho starší sestra mi nepopřáli, protože je to přesně tak jak si myslím, každá má svůj podíl na tom co se stalo, a já se n a ně nezlobím, já narozdíl od nich nepotřebuju sbírat odvahu k tomu jim popřát, a klidně jim popřeju, protože já jim svůj dluh ze života s dokonalým splatila, a pro mě rodina jsou, protože jsou rodina mých holek...a to že mi nedokážou napsat, jo mrzí mě to, protože jsem matka jejich jediných vnuček a neteří, a na tom oni nic nezmění, a jednou na to přijdou, jak jsem pro ně byla důležitá, ale já už je nebudu potřebovat, a nebude mi to už líto, protože já svou rodinu našla v těch kdo dnes nezapomněli, a na tu Lauru s věkem Bridget si vzpomněli, a to je teď moje rodina...rodina před kterou si nemusím na nic hrát, a nevykašlali se na mě ani když jsem byla úplně na dně...a ty kteří to semnou neprošli tou krizí, a přišli až když tu byla jiná, nová Laura to vědí, nebudu a nechci si na nic hrát, a před nikým se schovávat, jsem pyšná na svoje holky, na sebe, a na svoje přátelé, který mě nezklamou, a byli tu když jsem je potřebovala...takže vzhůru do víru mého narozeninového víkendu, čeká mě oslava s mojí novou velkou rodinou, a pak oslava s mým možná budoucím panem Darcym...kdoví, mám strach, strach ze sebe, z něho, že to třeba nebude on, ale kdo to nezkusí nic nemá a já se nenechám zastavit svými obavami, protože obavy tady nejsou od toho, aby mě děsily či odrazovaly, ale naopak aby mi připomínaly co stojí za to překonávat. Každý přece může dávat jen to , co sám má. Lidé kteří v sobě momentálně nemají žádnou radost, nemohou ani žádnou rozdat, rozdávají smutek. Aby lidé, kteří v sobě mají smutek, rozdávali radost, musejí nejprve nějakou radost získat. Někde se potěšit. A od toho je nejbližší okolí. Ano každý může dát jen to co sám má..takže proto jsem dneska prostě čekala kdo mi jenom napíše, a vzpomene si, a dá mi kousek ze sebe, kousek svého času, který věnoval tomu, že mi poslal to přání přes whatsapp nebo SMS, nebo Viber...všem jim mooooc děkuji a jsem ráda, že je mám.....
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama