close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Jak ty mě tak já tobě.

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Bezmoc......

17. října 2016 v 19:55
Tak jsem dneska vstala do dalšího pracovního dne dost nevyspalá. Včera jsem si totiž dlouho do noci psala se svým panem nesmělým, nebo možná pane opatrným, nevím, no to zkrátka ukáže čas..každopádně mi to teď zpříjemňuje chvíle kdy jsem sama..takže po ranní dopravní zácpě jsem dorazila do práce, a moje starší dcera mi volala, že měli bouračku, naštěstí nic vážného jenom pár plechů, ale řekla něco co mě donutilo přemýšlet nad tím vším, řekla, "ale ta bezmoc mami, byla hrozná"...vím o jaké bezmocnosti mluvila, i já to zažila, když sedíte v autě a víte že se srazíte a nic s tím neuděláte...nebo, když jsem vařila dokonalému kafe, a on se pokaždé sebral, a já doufala, že se nesebere, a zůstane tady... taky bezmoc....stejně jako když jsem čekala na božského, a pak se za ním rozjela, a věděla, že to bude špatně, i to byla bezmoc ...byla jsem dneska zase na chirurgii, čekal mě druhý zákrok, ležela jsem tam, a byla taky bezmocná, a zase mě čeká týden čekání, jestli to bude dobrý ne, je to stejná bezmoc, protože to je život, a proti němu bezmocní jsme...nežijeme přece věčně..a vlastně ani vztah není navždy, o tom jsem se taky už přesvědčila, ale je to asi dobře, aspoň můžeme oceňovat to, co momentálně prožíváme, protože nikdy nevíme jak moc pro nás budou znamenat, až se jednou stanou minulostí...vlastně nás láska učí, abychom si pamatovali, že jenom proto, že něco netrvá věčně, to neznamená, že to nestojí za to...i když jsme bezmocní a zoufalý, má nás to něco naučit, někdy prostě musíme padnout až na samé dno, abychom si potom i těch maličkostí začali vážit, a příště se snažili už nebýt bezmocní....všechno v životě má svůj smysl a nikdy o tom nesmíme pochybovat a nikdy se tomu nevzpírat...a ještě něco mi to připomnělo, dneska jsem si začala psát do diáře na příští rok nové poznámky, a začala jsem listovat ve svém starém diáři, a protože jsem tak trochu spisovatelka a vždycky jsem si všechny svoje důležitý pocity někam zapisovala, najednou jsem narazila na mé poznámky ze začátky roku, kdy dokonalý odešel, cítila jsem z toho jak jsem byla bezmocná, a jak vlastně důležitý čas to pro mě byl...ano čas má jednou velké kouzlo - vytváří odstup a nadhled. a já vlastně teď s odstupem času s úplně jiným nadhledem, protože jsem někdo jiný, četla ty bezmocné poznámky...čas mě prostě změnil, a bezmoc mě naučila se nebát, protože vždycky jsem o trochu silnější než si myslíme...a já? ...došlo mi jedno, víš proč se Lauro ten kdo tě opravdu miluje nikdy nevrátí? Protože ten, kdo tě opravdu miluje, ve skutečnosti nikdy neodejde...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama