close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Jak ty mě tak já tobě.

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Proč....

12. září 2016 v 21:47
Tak jsem prožila první narozeninovou oslavu, oslavu bez dokonalého....To co bych si před půl rokem neuměla ani představit, se stalo skutečností a musím říct, že to bylo moc fajn....
V pátek jsem se domluvila se svojí starší dcerou, že mě vyzvedne v Praze, koupila jsem dva dorty u Hájka, stavily jsme se spolu nakoupit, a jely domů to připravit, žádné pečení, chystání, hodiny příprav v kuchyni, žádný stres...cestou v autě jsme si povídaly, o tom, co je nového, i když ji jsem moc nemusela, protože ona je mojí věrnou čtenářkou a moc mi fandí, jsem ráda, že ji mám i když se teď tolik nevidíme, a není můj takový parťák jako moje mladší dcera, ale ví, že jsem tu pro ni, kdyby potřebovala......mluvily jsme spolu o vánocích, jestli by mi vadilo, kdyby byl dokonalý sám, jestli by mohl být s námi, řekla jsem že ano...vlastně jsem si v tu chvíli uvědomila, že jsme rodina i když spolu nejsme, a že vždycky budeme, i když spolu nežijeme...myslím, že byla ráda, přece jenom je to jednou za rok a proč jim nedopřát strávit ho s kým budou chtít a aspoň nebudou muset myslet na to, jestli je tomu druhému smutno...ale kdo ví jestli bude dokonalý chtít, je mi to jedno, teď už jo....

Neděle pro mě znamenala velké poznání, má mladší dcera jela na zápas, nejela jsem s ní, protože teď prostě nechci…kvůli božskému, kvůli sobě, kvůli ní, prostě nevím, nemám na to sílu…odpoledne jsem měla schůzku s jedním kamarádem co jsme si psali a volali celý týden a bylo to hrozně fajn, to psaní a povídání…po obědě jsem sice chytla trochu depku, jestli to vůbec mám udělat, jestli vůbec chci…pak jsem se prostě rozhodla, že půjdu…nakonec to byl příjemný večer a my si pokecali, jako opravdu dobří a staří známí, ačkoliv jsme se skoro vůbec neznali..odjížděla jsem tak nějak uspokojená a v pohodě, jenže…to bych nebyla já Laura, aby nebylo všechno jinak…přijela jsem domů a plná optimismu to vyprávěla svým holkám..jo, byl to fajn večer dál se uvidí, jenže pak mi moje mladší dcera začala říkat, jak bylo na zápase, jak tam byl božský se svými holkami a bývalou, a já v tu chvíli cítila, že je to jinak..že vlastně i tohle rande na slepo začínám srovnávat s ním, že vlastně v něm vidím pořád tu podobnost, to, že je fotbalista, že je vodnář, že taky většinu času tráví na hřišti, že je sám, dlouho sám…prostě jsem zjistila, že bych z něj udělala dalšího převozníka, a to přece nechci a ani nemůžu…najednou jsem cítila, že vím, že mě to ještě semele, že to nemám vyřešeno, že prostě nejsem zamilovaná a chtít někoho za každou cenu, abych zapoměla na božského, to přece nemůžu …najednou jsem zjistila, že ani vztah s božským není pořád pro mě uzavřen, že možná byl ten převozník od dokonalého, anebo já jeho převozník od nevím koho, ale pořád ještě jsem nevystoupila z té lodě a pořád se ještě vezu…naštvalo mě jak hlubokou ránu ve mně nechal, protože pořád nemůžu jít dál, pořád se vracím, srovnávám, a to přece není dobře…došlo mi, že se všichni bojí, že se vrátí dokonalý, a že já ho vezmu zpátky, a přitom já vím,že tohle je to jediný co se nestane, a že nechci, začala jsem zase vidět ty znamení, ty podobnosti, zase jsem do toho znovu spadla..proč, proč karmo mě pořád stahuješ zpátky…má to snad znamenat, že to mám být já, kdo to má vyřešit, kdo má ukončit kapitolu dokonalý, protože jinak se nepohunu dál…bylo mi přece fajn, dokonce jsem zjistila, že v jednom mém blogu už není ani zmínka o božským a najednou je tu zase zpátky…mám vztek, vztek na sebe, že jsem zase zpátky….chce se mi křičet ty hajzle, ty hajzle, proč se mi pořád vracíš, když si pro mě nic neznamenal, když si mi nic nedal a přitom vím, že to tak není, že znamenal mnohem víc, než si on sám myslí a dal mnohem víc, než si dokáže představit…proč si mi ublížil za tři měsíce stejně jako dokonalý za 20 let.....proč….nevím proč, ale jedno vím jistě, teď nechci žádný vztah, protože ve mě pořád ještě božský je, a já ho musím nechat ve mě odžít, a odejít stejně jako dokonalého, a na dalšího božského tam teď není místo, i když bych hrozně chtěla, protože by to bylo mnohem jednodušší...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama