close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Jak ty mě tak já tobě.

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Chlap a chlapec

20. září 2016 v 19:49
Včera jsem dočetla svoji knihu, svoji fakt silnou knihu, jela jsem zrovna z práce domů, na konci stálo jaký je rozdíl mezi chlapem a chlapcem…"Co je nesnadné, vždycky stojí za to" ví chlap, zatímco chlapec ho nemůže pochopit. Proč by měl marnit čas s nasoucháním ženským problémům, ba dokonce s podporováním ženy, jejíž chování nemůže ovlivnit v boji s jejími problémy, jež také nemůže ovlivnit - tak uvažuje chlapec, který potom raději bere do zaječích a věří, jak na vše vyzrál. Chlap se takovou chybu už odnaučil dělat. Ví, že ať žena věří jakýmkoliv snům, stojí za to ji podpořit. Ať ty její sny nevyjdou a ona třeba spadne do bahna, stojí za to od ní neodejít. Ba dokonce když ztrácí naději a odvahu, stojí za to k ní do toho bahna sestoupit. Ne snad proto, že by chlap měl tak rád bahenní lázeň. Chlap, ale prostě nedopustí, aby jeho žena v nějakém bahně zůstavala sama.

Když jsem tyhle silný slova dočetla nutilo mě to napsat božskému, a já se přece řídím srdcem, to vždycky ví co udělat…napsala jsem mu, že má pravdu, nic by se nezměnilo tím, že by přijel, protože on prostě necítil co já, a že jsme se rozhodly skončit s volejbalem, protože prostě nechci ublížit mojí holčičce tím, že bude žít v naději, když já vím, že žádná není, že už ji ublížil dokonalý, a přijít o dalšího blízkého člověka ji nechci nechat zase zažít…poděkovala jsem mu, jak je mým zvykem, to se přece musí, omluvit i svému největšímu nepříteli. Ulevilo se mi, strašně, nečekala jsem žádnou odpověď, prostě jsem to jenom chtěla napsat….večer jsme pokecaly s mojí partičkou holek, jsem ráda, že je mám, protože mi rozumí a podporujeme se navzájem, i když jsme každá jiná a každá máme jiný příběh života…večer jsem šla spát, bylo mi divně, hodně divně chtěla jsem usnout, v noci jsem se asi třikrát budila, zdál se mi divný sen.. do toho mě začala bolet strašně jizva po včerejším zákroku, nemohla jsem vůbec spát…co to je, tělo mi prostě ukazuje, že je něco špatně, zkrátka to nejde jen tak vyříznout a myslet si, že tím se to spraví, je to jako s božským ještě dlouho se budu kvůli němu trápit…rozhodla jsem se ráno jít k doktorovi, přeci jenom nejsem ve věku a situaci, kdy bych mohla hazardovat se svým zdravím….přišla mi zpráva od božského, tentokrát opravdu superbožská….myslí si, že je to moje práce, že chce volejbalistka skončit a že to je samozřejmě jednodušší pro mě…nechce, abych mu psala cokoliv z naší minulosti, nechce se k tomu vracet, chce si psát jako v pátek o nezávazných věcech, ne o nás a jestli to mám v úmyslu, ať mu nepíšu, myslel si že už jsem v pohodě a teď vidí, že nejsem…..úplně jsem zůstala koukat, tohle je můj božský, můj božský, co ze mě udělal Lauru... co napsat, on vůbec nechápe, že já vůbec nevím, proč to skončilo, co jsem udělala špatně, jak to do prčic můžu mít vyřešený, vždyť to přece nejde, miloval on vůbec někdy někoho, ví vůbec co je to vztah…nemá to smysl, nemá smysl se s ním zabývat Lauro, on není takový jaký si si myslela, je to jiný člověk, který nechápe, že já se snažím svoji holčičce pomoct, protože by dopadla stejně jako, já, protože by věřila, že on je fajn, fajn kamarád a co potom, až by si našel někoho jiného, nechal by ji stejně jako mě, jen tak, přehodil by výhybku…to přece nejde, jen tak vplout do života lidí, nechat je si pustit do srdce a pak zavřít dveře a je nechat na druhé straně…on to vůbec nechápe, nebo nechce pochopit…i já teď zavřela dveře…už to nechci, už nemůžu, je to jako s mojí rukou, nechce se zahojit, protože ji kus chybí, bude ji to chvíli trvat…za týden jdu na stehy, bude to dobrý, a pak mě čeká další zákrok, jako mě určitě čeká další láska, ale dokud se neponaučím, život mi bude pořád posílat takový jako je božský a dokonalý, protože dokud nepochopím, že odevzdat se jim celá je chyba, budou mi pořád zabouchávat ty dveře a já budu pořád stát na té druhé straně, kde je koule a ne klika a klíče já nemám...a božský a dokonalý, pochopila jsem oba jsou chlapci, oba utekli, a utíkat budou, dokud nepřijdou na to, že jedna plus jedna je více než dva.....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama